|
|
Izolace a charakterizace přírodních antimykotických látek a možnosti jejich aplikace
Dvořáková, Eva ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci produktů s obsahem přírodních antimykotických složek. V teoretické části byla shrnuta aktuální problematika zvýšeného výskytu mykóz a kvasinkovitých onemocnění v souvislosti s rozšířením problému snížené imunity. Dále zde byl popsán problém syntetických léčiv a antimykotik ve srovnání s alternativy přírodního původu. V experimentální části práce pak byly připraveny a charakterizovány vybrané extrakty (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně enkapsulovány do liposomů. Sledován byl obsah polyfenolů, flavonoidů i celková antioxidační aktivita extraktů. U liposomů byla změřena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita i dlouhodobá stabilita. Dále byla v práci sledována antimykotická aktivita jednotlivých extraktů i liposomů vůči kvasince Candida glabrata. Pro srovnání byla otestována také antimykotická aktivita komerčního léčiva klotrimazolu. Z připravených extraktů vykazovaly nejvyšší antimykotický účinek lipidické extrakty, proto byly právě tyto extrakty použity k přípravě antimykotických gelů a čípků. Přesněji byly použity lipidické extrakty z lichořeřišnice, skořice, zázvoru a liposomy s jejich obsahem. U těchto přípravků byla taktéž otestována a potvrzena jejich antimykotická aktivita. Na závěr bylo testem cytotoxicity na linii lidských buněk HaCaT prokázáno, že jsou použité extrakty a liposomové částice bezpečné a připravené produkty by tedy mohly do budoucna sloužit jako alternativa synteticky připravených antimykotik.
|
|
|
Aplikace přírodních antimykotik do hygienických gelů
Kubišová, Veronika ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci gelů s obsahem přírodní složky vykazující antimykotický účinek. Součástí této práce bylo zpracování rešerše, která byla zaměřena na popis povrchových a systémových mykotických onemocnění, antimykotických léčiv a rostlinných produktů s potenciálním antimykotickým účinkem. Dále byly popsány biologicky aktivní látky nacházející se ve vybraných rostlinách. Rovněž byly popsány a charakterizovány liposomové částice, které byly součástí experimentální části. Protože předmětem této bakalářské práce byla příprava antimykotického gelu, byla popsána základní charakteristika gelů, jakožto systémů schopných dodávání léčiva. Nebyly opomenuty popisy základních metod pro stanovení aktivních látek a antimykotické aktivity. V rámci experimentální části byly z vybraných rostlin připraveny tři druhy extraktů (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně charakterizovány. Také byly všechny druhy připravených extraktů enkapsulovány do liposomových částic, u kterých byla následně stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita pomocí elektrokinetického potenciálu. Připravené extrakty ve volné i enkapsulované formě byly testovány z hlediska antimykotické aktivity, kdy testování bylo provedeno na kvasince Candida glabrata. Dále byl srovnán antimykotický účinek těchto přírodních látek s komerčně dostupným antimykotickým léčivem, kdy léčivo bylo rovněž testováno ve volné i enkapsulované formě. Extrakty, u kterých byl stanoven vyšší obsah aktivních látek a vyšší procentuální inhibiční účinnost buněk kvasinky C. glabrata, byly vybrány k inkorporaci do připravených gelů. Výsledkem práce jsou tedy gely na přírodní bázi, které by mohly sloužit k léčbě infekčního mykotického onemocnění. Příkladem připraveného gelu je gel s obsahem lipidického extraktu z měsíčku lékařského nebo s obsahem liposomů připravených z lipidického extraktu z tužebníku jilmového.
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody III
Zavřelová, Alena ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických léčiv mikrodiluční bujónovou metodou III Autor diplomové práce: Alena Zavřelová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Cíl: Cílem této práce, díky narůstajícímu počtu mykotických onemocnění a narůstajícímu výskytu rezistence, bylo zjistit aktivitu u potenciálně antimykoticky působících látek. Testovaly se nově syntetizované látky, strukturně vycházející z molekuly pyrazinamidu, což je významné antituberkulotikum. Metody: Testování látek probíhalo pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech patogenních hub, tvořené pěti kmeny kvasinek: Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei, Candida glabrata, Trichosporon asahii a třemi kmeny vláknitých hub: Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera, Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: V rozsahu testovaných koncentrací, z celkového počtu třiceti testovaných látek, vykazovala nejvýraznější antifungální aktivitu látka 5-methyl- 6-(2-fenylhydrazinyl)pyrazin-2,3-dikarbonitril. Všechny kmeny, kromě Trichophyton mentagrophytes, vykazovaly poměrně slibnou citlivost vůči testovaným látkám. Obecně, nejcitlivějším kmenem byl kmen Candida krusei, kde bylo dosaženo...
|
|
|
In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II
Comová, Kateřina ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Kateřina Comová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II Klíčová slova: kvasinky, houby, antimykotika, rezistence, mikrodiluční bujonová metoda, minimální inhibiční koncentrace. Tato diplomová práce se zabývá převážně antimykotickou rezistencí a mechanismem účinku vybraných antimykotik. Teoretická část je zaměřena na obecný přehled týkající se charakteristiky mikroskopických hub a onemocnění, která způsobují. Pozornost je také věnována antimykotickým látkám, které jsou běžně využívány při léčbě mykotických infekcí a dále látkám, které se v současné době nachází v různých fázích klinického hodnocení. S tím je spjat i mechanismus účinku těchto sloučenin, který je zde také popsán. V neposlední řadě shrnuje teoretická část vznik a princip antimykotické rezistence. V závěru teoretické části jsou popsány metody, které se využívají při stanovení in vitro citlivosti mykotických agens vůči antimykotikům. V praktické části je popsán postup kvantitativní mikrodiluční bujónové metody, která byla použita v této diplomové práci. Součástí praktické...
|
|
|
Aplikace přírodních antimykotik do hygienických gelů
Kubišová, Veronika ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci gelů s obsahem přírodní složky vykazující antimykotický účinek. Součástí této práce bylo zpracování rešerše, která byla zaměřena na popis povrchových a systémových mykotických onemocnění, antimykotických léčiv a rostlinných produktů s potenciálním antimykotickým účinkem. Dále byly popsány biologicky aktivní látky nacházející se ve vybraných rostlinách. Rovněž byly popsány a charakterizovány liposomové částice, které byly součástí experimentální části. Protože předmětem této bakalářské práce byla příprava antimykotického gelu, byla popsána základní charakteristika gelů, jakožto systémů schopných dodávání léčiva. Nebyly opomenuty popisy základních metod pro stanovení aktivních látek a antimykotické aktivity. V rámci experimentální části byly z vybraných rostlin připraveny tři druhy extraktů (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně charakterizovány. Také byly všechny druhy připravených extraktů enkapsulovány do liposomových částic, u kterých byla následně stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita pomocí elektrokinetického potenciálu. Připravené extrakty ve volné i enkapsulované formě byly testovány z hlediska antimykotické aktivity, kdy testování bylo provedeno na kvasince Candida glabrata. Dále byl srovnán antimykotický účinek těchto přírodních látek s komerčně dostupným antimykotickým léčivem, kdy léčivo bylo rovněž testováno ve volné i enkapsulované formě. Extrakty, u kterých byl stanoven vyšší obsah aktivních látek a vyšší procentuální inhibiční účinnost buněk kvasinky C. glabrata, byly vybrány k inkorporaci do připravených gelů. Výsledkem práce jsou tedy gely na přírodní bázi, které by mohly sloužit k léčbě infekčního mykotického onemocnění. Příkladem připraveného gelu je gel s obsahem lipidického extraktu z měsíčku lékařského nebo s obsahem liposomů připravených z lipidického extraktu z tužebníku jilmového.
|
|
|
In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin III
Janků, Aneta ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Aneta Janků Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin III Klíčová slova: kvasinky, vláknité houby, antimykotika, mechanismus účinku polyenů, mikrodiluční bujonová metoda, MIC - minimální inhibiční koncentrace. Hlavním tématem této diplomové práce je in vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin. Úvodní kapitola v teoretické části práce je věnována epidemiologii mykotických infekcí. Dále je uvedena klasifikace mikromycet a charakteristika eukaryotické buňky hub, zejména pak složení plazmatické membrány a buněčné stěny. Samostatná kapitola se také zabývá konkrétními kmeny hub a nemocemi, které způsobují. Stěžejním tématem jsou léčiva ze skupiny antimykotik, kde je zaměřena větší pozornost na polyenová antimykotika, jejich podrobný mechanismus účinku a vznik rezistence. Nedílnou součástí jsou i fáze vývoje nových léčiv a seznam nově vyvíjených antimykotik. Závěrečná kapitola popisuje typy metod určených k in vitro hodnocení antimikrobiální aktivity sloučenin. Experimentální část se věnuje testování nově...
|
|
|
In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II
Comová, Kateřina ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Kateřina Comová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II Klíčová slova: kvasinky, houby, antimykotika, rezistence, mikrodiluční bujonová metoda, minimální inhibiční koncentrace. Tato diplomová práce se zabývá převážně antimykotickou rezistencí a mechanismem účinku vybraných antimykotik. Teoretická část je zaměřena na obecný přehled týkající se charakteristiky mikroskopických hub a onemocnění, která způsobují. Pozornost je také věnována antimykotickým látkám, které jsou běžně využívány při léčbě mykotických infekcí a dále látkám, které se v současné době nachází v různých fázích klinického hodnocení. S tím je spjat i mechanismus účinku těchto sloučenin, který je zde také popsán. V neposlední řadě shrnuje teoretická část vznik a princip antimykotické rezistence. V závěru teoretické části jsou popsány metody, které se využívají při stanovení in vitro citlivosti mykotických agens vůči antimykotikům. V praktické části je popsán postup kvantitativní mikrodiluční bujónové metody, která byla použita v této diplomové práci. Součástí praktické...
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních antimykotických látek a možnosti jejich aplikace
Dvořáková, Eva ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci produktů s obsahem přírodních antimykotických složek. V teoretické části byla shrnuta aktuální problematika zvýšeného výskytu mykóz a kvasinkovitých onemocnění v souvislosti s rozšířením problému snížené imunity. Dále zde byl popsán problém syntetických léčiv a antimykotik ve srovnání s alternativy přírodního původu. V experimentální části práce pak byly připraveny a charakterizovány vybrané extrakty (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně enkapsulovány do liposomů. Sledován byl obsah polyfenolů, flavonoidů i celková antioxidační aktivita extraktů. U liposomů byla změřena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita i dlouhodobá stabilita. Dále byla v práci sledována antimykotická aktivita jednotlivých extraktů i liposomů vůči kvasince Candida glabrata. Pro srovnání byla otestována také antimykotická aktivita komerčního léčiva klotrimazolu. Z připravených extraktů vykazovaly nejvyšší antimykotický účinek lipidické extrakty, proto byly právě tyto extrakty použity k přípravě antimykotických gelů a čípků. Přesněji byly použity lipidické extrakty z lichořeřišnice, skořice, zázvoru a liposomy s jejich obsahem. U těchto přípravků byla taktéž otestována a potvrzena jejich antimykotická aktivita. Na závěr bylo testem cytotoxicity na linii lidských buněk HaCaT prokázáno, že jsou použité extrakty a liposomové částice bezpečné a připravené produkty by tedy mohly do budoucna sloužit jako alternativa synteticky připravených antimykotik.
|
|
|
Evaluation of activity of potentional antifungal substances through the use of microdilution broth method
Ťapuchová, Ivana ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Katedra biologických a lekárskych vied Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Prahe Autor: Ivana Ťapuchová Názov práce: Vyhodnotenie aktivity potencionálne antifungálnych látok pomocou mikrodilučnej bujónovej metódy Vedúci diplomovej práce: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Cieľ práce: Cieľom tejto práce bolo stanoviť potencionálnu antimykotickú aktivitu 52 testovaných látok vyvinutých na Katedre anorganickej a organickej chémie Farmaceutickej fakulty v Hradci Králové Univerzita Karlova v Prahe. Metódy: Využitá bola metóda mikrodilučnej bujónovej metódy na ôsmych druhoch kvasiniek a vláknitých húb v laboratórium Katedry biologických a lekárskych vied. Výsledky: Celkovo vykazovalo antimykotickú aktivitu 26 testovaných látok s rôznymi substituentmi, ktoré pochádzali zo skupín derivátov 4-aminobenzoovej kyseliny, 4-aminosalicylovej kyseliny, 5-aminosalicylovej kyseliny a z rozsiahlej skupiny derivátov sulfónamidov. Najcitlivejším kmeňom k testovaným látkam bol dermatofyt Trichophyton mentagrophytes, naopak najmenej citlivým kmeňom bola vláknitá huba Absidia corymbifera. Závery: Aj napriek zistenej antimykotickej aktivite pri nízkych testovaných koncentráciách derivátov je potreba ďalších testov a klinických štúdií k potvrdeniu účinnosti a bezpečnosti užívania. Kľúčové slová: kvasinky,...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody
Drnková, Nela ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Nela Drnková Školitel: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody Cíl práce: Cílem této práce bylo vyhodnotit antifungální aktivitu u 70 testovaných látek pomocí mikrodiluční bujónové metody. Testované látky byly syntetizovány na Farmaceutické fakultě a byly na základě jejich chemické struktury rozděleny do 5 skupin. Metody: Pro testování byla využita mikrodiluční bujónová metoda. Antifungální aktivita látek byla testována celkem na 8 kmenech kvasinek a vláknitých hub: Candida albicans, C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, Trichosporon asahii, Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera a Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: Nejvíce účinných látek bylo ve skupině salicylanilidových N- monosubstituovaných a N,N-disubstituovaných karbamátů a thiokarbamátů. Látky SAL-1L, SAL-1M, SAL-1N byly nejúčinnější. Působily na Trichophyton mentagrophytes už při koncentraci 1,95 µmol.l-1 . Nejširší spektrum měla látka GP-137, inhibovala růst všech testovaných kmenů, ale pouze při vysokých koncentracích. Deriváty rhodaninu a amidy odvozené od sulfathiazolu byly dvě skupiny látek, kde nebyla nalezena žádná...
|
host ::
RSS.